Gjøa

Gjøa je byla původně malá rybářská šalupa, kterou roku 1872 postavil Kurt Johannesson v loděnici v Rosendalu v Norsku. Na délku měří 21,3 m, šířka je 6,3 m a ponor 2,3 m. Na moři pracovala celých 28 let než ji 28. března 1901 koupil Roald Amundsen s cílem jako první proplout Severozápadní cestou z Atlantického do Tichého oceánu. Toto se doposud žádné expedici nepodařilo.

Gjøa byla kompaktní, pevná dřevěná loď s nízkým ponorem a jednoduchým oplachtěním, jehož obsluhu zvládne i málo početná posádka. Malé rozměry a ponor umožňovaly plavbu v úzkých kanálech a mělkých vodách. Aby loď vyhovovala nárokům arktického ledu, mělčin a dlouhých zim Amundsen trup lodi vyztužil dubovým obložením o tloušťce 7,5 cm, na příď přidal železné pásy, instaloval spalovací motor o výkonu 9,7 kW, který poháněl lodní šroub, a vnitřní prostory vybavil pro zimování v ledu.

	Gjøa v roce 1903

Pro plavbu Severozápadní cestou zvolil Amundsen opatrnou strategii: postupovat podle sezóny ledu, pečlivě provádět vědecká měření a strávit zimu učením se od Inuitů technik lovu a přežití.

Amundsen vyplul z Christianie (dnešní Oslo) s posádkou šesti mužů 16. června 1903. Pluli do Labradorského moře, dále do Buffinova zálivu na západní straně Grónska a poté proplouvali složitými ostrovními skupinami, úzkými průlivy a nepředvídatelnými ledovými poli. Klíčové bylo přezimování v chráněném kotvišti, které nalezli v zátoce na jihovýchodním pobřeží ostrova Krále Williama, která byla později pojmenována Gjøa Haven. 3. října 1903 loď v zátoce zamrzla a výprava zde zůstala dva roky. Během tohoto pobytu se posádka věnovala vědecké práci spojené s měřením pohybu severního magnetického pólu a pořizováním meteorologických a hydrografických dat. Od místních Inuitů se také naučila dovednostem v lovu, oblékání a přežití.

Gjøa opustila zátoku Gjøa Haven 13. srpna 1905 a plula směrem na západ zrádným průlivem jižne od Victoriina ostrova a poté vplula do Beaufortova moře. V říjnu byla Gjøa opět uvězněna v ledu poblíž ostrova Herschel na Yukonu. Amundsen zanechal posádku na lodi a vydal se na lyžích na jih do 500 mil (800 km) vzdáleného města Eagle na Aljašce, aby telegrafoval zprávu o úspěšném proplutí Severozápadní cestou. 11. července 1906 mohla Gjøa opět vyplout a 31. srpna 1906 doplula do Nome na Aljašce. Po krátké přestávce vyplula do San Francisca, kam dorazila 19. října. Výpravě zde bylo přichystáno velkolepé přivítání, přestože den předtím postihlo San Francisko ničivé zemětřesení.

Plavba Gjøy Severozápadní cestou

Gjøa v Nome v roce 1906

Než aby Amundsen plul s lodí zpátky do Norska souhlasil se žádostí norské komunity v San Francisku na odkoupení Gjøy. Tři roky kotvila Gjøa u ostrova Mare a v roce 1909 byla darována městu San Francisko. Gjøa byla vytažena na břeh v severozápadním cípu parku Golden Gate. Zde zůstala 30 let a pomalu chátrala. V roce 1939 založil Erik Krag nadaci Gjøa s cílem kompletní rekonstrukce lodě. Ta byla dokončena až po druhé světové válce v roce 1949. Gjøa zůstala v San Francisku do roku 1972, kdy byla vrácena Norsku. Zde byla nejprve vystavena na břehu v Norském námořním muzeu v Oslo a od roku 2009 je vystavena uvnitř speciálně postavené budovy hned vedle budovy s lodí Fram.

Gjøa uvnitř na míru postavené budovy