Beagle

Stále větší využívání karonád v poslední čtvrtině 18. století umožnilo stavbu menších šalup a tím i snížení jejich ceny. Výsledkem byla 235 tunová šalupová briga s 10 děly třídy Cherokee, navržená sirem Henrym Peakem. Třída Cherokee byla spolu s třídou Cruizer (18-ti dělové šalupové brigy) nejpočetnější skupinou lodí, postavených podle stejného návrhu - celkem jich bylo postaveno více než 100. Beagle měla číslo 45. Výzbroj tvořilo osm 16-ti nebo 18-ti liberních karonád a dvě stíhací 6-ti liberní děla. Posádku tvořilo 75 mužů.

Stavba byla objednána 13.6.1817 v loděnicích ve Woolwich. Kýl byl položen v červnu 1818 a loď byla spuštěna na vodu 11.5.1820. Do služby byla HMS Beagle zařazena 19.7.1820. V červenci téhož roku se v Londýně účastnila přehlídky v rámci korunovace Krále Jiřího IV.

Plán HMS Barracoua, která se stavěla souběžně s HMS Beagle jako oceánografická loď.
Plán zobrazuje loď po přestavbě na třístěžňový bark.
(National Maritime Museum Greenwich, London)

Vzhledem k ukončeným napoleonským válkám nemělo válečné námořnictvo pro brigu využití, a proto byla HMS Beagle převedena do zálohy. 7.9.1825 byl velitelem lodě jmenován komandér Pringle Stokes a HMS Beagle byla převelena do průzkumné sekce Hydrografického úřadu. 27.9.1825 započaly práce na úpravě lodi pro první průzkumnou plavbu. Provedeny byly nezbytné opravy, výměna měděného plátování trupu, změna oplachtění na barkové (byl přidán zadní stěžeň - besan), doplnění výstroje pro průzkumné a kartografické práce, snížení počtu děl na šest aj. Práce byly ukončeny 16.3.1826.

První průzkumná plavba (1826 - 1830)

22.5.1826 odplula HMS Beagle do jižní Ameriky, kde měla doplnit větší průzkumnou loď HMS Adventure (380 tun) při průzkumu pobřeží jižní Patagonie a Ohňové země. V důsledku dlouhotrvajícího náročného průzkumu v nehostinných podmínkách u pobřeží Jižní Ameriky a mysu Horn upadl komandér Stokes do hluboké deprese a 1.8.1828 spáchal ve své kajutě sebevraždu. Dočasného velení lodě se ujal poručík William George Skyring. Beagle následně odplula do Montevidea na opravy. Zde se 13.11.1828 ujímá velení lodě komandér Robert Fitzroy. Po provedení oprav pokračuje HMS Beagle v průzkumu oblasti mysu Horn, při kterém je objeven neznámý průliv mezi Atlantickým a Tichým oceánem a je pojmenován Beagle Channel. 14.10.1830 připlul HMS Beagle zpět do Plymouthu. 

HMS Beagle u pobřeží Ohňové země
(Conrad Martens)

Druhá průzkumná plavba (1831 - 1836)

V červenci až listopadu 1831 byly provedeny nezbytné opravy a úpravy pro druhou průzkumnou plavbu do vod Jižní Ameriky. Hlavní změnou bylo zvýšení příďové paluby o 300 mm a záďové o 200 mm. Tím se zvýšila stojná výška uvnitř lodě a vyšší štítnice znamenaly menší zalévání paluby mořskou vodou. Velitelem byl opět jmenován komandér Robert Fitzroy. Plavby se také účastnil mladý přírodovědec Charles Darwin. Robert Fitzroy nešetřil penězi na výstroj lodě. Jako jedna z prvních lodí byla HMS Beagle opatřena hromosvodem (správněji bleskosvodem), na lodi bylo instalováno celkem 22 chronometrů (hodin) pro co nejpřesnější měření zeměpisné délky, železná děla byla nahrazena mosaznými, aby se snížila magnetická odchylka kompasu a byla provedena řada dalších úprav a vylepšení. 27.12.1831 odplula HMS Beagle do Jižní Ameriky, kde až do léta 1835 prováděla průzkum Falklandských ostrovů, Ohňové země, mysu Horn a chilského pobřeží. Následně plula HMS Beagle podél západního pobřeží Jižní Ameriky až na Galapágy, pokračovala na 4000 mil vzdálené Společenské ostrovy a dále na Tahiti a Nový Zéland. 12.1.1836 doplula do Sydney v Austrálii. Do Plymouthu se HMS Beagle vrátila po obeplutí zeměkoule 2.10.1836.

Z téměř pět let trvající plavby strávil Charles Darwin 3 roky a 3 měsíce zkoumáním pevniny a nashromáždil cenný přírodovědecký materiál. Pětitýdenní pobyt na Galapágách byl pro Darwina a jeho teorii evoluce nejzásadnější z celé cesty. 

Druhá průzkumná plavba HMS Beagle, které se účastnil Charles Darwin.
(Encyclopaedia Britannica)

Třetí průzkumná plavba (1837 - 1843)

Čtyři měsíce po připlutí z druhé průzkumné plavby byla HMS Beagle připravována na třetí průzkumnou plavbu, tentokrát do Austrálie. Z Woolwich odplula 5.7.1837 pod velením komandéra Johna Clementse Wickhama a do Austrálie doplula 15.11.1837. V následujících letech byl prováděn velmi podrobný průzkum celého pobřeží Austrálie. Kvůli nemoci opouští 24.3.1841 komandér J. C. Wickham HMS Beagle a velitelem se stává poručík John Lort Stokes. 8.10.1843 připlula HMS Beagle po téměř šesti letech zpět do Anglie.

Mapa Austrálie s vyznačením míst, které byly prozkoumány HMS Beagles pod velením J. L. Stokese. Mapa je součástí knihy J. L. Stokese 'Discoveries in Australia' vydané v roce 1846.
(Project Gutenberg)

14.6.1845 byla HMS Beagle prodána pobřežní stráži a přestavěna na stacionární hlídkovou loď. Zakotvena byla uprostřed řeky Roach u Pagleshamu v Essexu. 25.5.1863 byla HMS Beagle přejmenována na WV7 (Watch Vessel 7; některé prameny uvádějí označení WV5).
13.5.1870 byla prodána firmě Murray & Trainer k rozebrání.

V chilském námořním museu Nao Victoria Museum  (http://naovictoria.cl) v Punta Arenas byla 31.12.2011 zahájena stavba repliky HMS Beagle.

Model lodě Beagle si můžete postavit ze stavebnice firmy Occre. Stavebnici zakoupíte v e-shopu.